|
V zdejším farním archivu se nalézá kniha s nápisem na deskách „Knihovna dobřichovická
založená r.1842". Povstala začátkem ledna péčí a neúnavnou snahou Josefa Machačky, kněze
řádu křižovníků s červ. hv. a zdejšího kaplana. Machačka, dobrý znatel lidu a své doby, zkoušel
nejprve, zda by se myšlénka jeho, zařídit v Dobřichovicích větší knihovnu, potkala se zdarem.
Založil r.1841 čtenářský spolek, jehož členové zavázali se platit 2 zl konv. měny ročního
příspěvku. Členů se sešlo dosti a za příspěvky bylo mu možno opatřit hezkou řadu dobrých
českých knih, které se staly základem farní knihovny dobřichovické. Potěšen jsa tímto zjevem,
rozhodl se v lednu 1842 založiti ve farní budově všem přístupnou knihovnu. Horlivý Machačka
vyhledával především příznivce a dobrodince, kteří by ho buď darovanými knihami, buď
peněžitými příspěvky v započatém díle podporovali. Prosba a výzva jeho nalezla ohlas.
Byl to především tehdejší dobřichovický farář a křižovník Ferdinand Kalaš, jenž své vlastní
knihy knihovně daroval, dále členové řádu z pražského domu: velmistr Beer, komandér Sýkora,
dobřichovický rodák, František Havránek, kaplan u sv.Petra v Praze, Ant. Mitschen, řádový
tajemník, Augustin Smetana, doktor mudrctví, Ant. Císař, farář ve Slivenci. Kromě těchto bylo
mezi příznivci 18 občanů z Dobřichovic, Letů, z Vonoklas, Řevnic a ze Zadní Třebáně. Na
penězích se sešlo 90 zl 36 kr konv. Měny, kterýchž bylo použito k zakoupení knih. Knihy byly
umístěny v objemné, starodávné skříni, spojené ze tří stolů s přihrádkami, na nichž byly
upevněny podlouhlé, zasklené skřínky. Knihy se půjčovaly zdarma, jednou týdně, každému, kdo
se o četbu zajímal. Největším dobrodincem zůstával P. Machačka sám. Dobře zaznamenává o
něm pozdější jeho nástupce P. Puchta, že on ze své bohaté knihovny přemnoho drahých a
vzácných knih daroval, především mnoho svazků Květů, České včely a jiných.
V r.1853 sestavil tehdejší kaplan P. Sachar seznam knih, kteréž v knihovně byly. Nerozdělil jich
sice podle obsahu neb stáří, nýbrž sestavil prostě katalog, v němž udává označení knih se
značkami A 1-100, B 1-100 a t.d. , potom název a obsah, jméno skladatelovo, počet dílů neb
svazků, místo a rok vytištění i cenu knihy. V poznámce uvádí, zda dílo jest úplné,
zda koupeno nebo kým darováno. V r.1853 čítala
knihovna 249 svazků. Podle místa tisku byla Praha na prvním místě, po ní často přichází Hradec
Králové, Písek a Slaný. Z konce století XVIII. pocházelo 14 knih, z nichž nejstarší nesla
letopočet 1764. Z I. desítky XIX. stol. 9 knih, z druhé 13. Nejvíce z let 1820-1840. Obsahu byly
knihy povětšině náboženského, lidově-apologetického, historického, méně národohospodářského
a zábavného. Ze známějších spisovatelů jmenuji Faustina Procházku, Kajetána Tyla, J. B.
Malého, Krameria, Jana a Vojtěcha Nejedlé, J. V. Jirsíka, Presla, Hanku, Štulce, Chocholouška,
Kamarýta. Kromě těchto se čtou jména méně známých spisovatelů, ponejvíce překladatelů cizích
děl, jako byli: Pařízek, Kubelka, Macan, Šadek, Votýpka, Vlasák, Vrána, Sychra, Filípek, Tomsa,
Chmela, Hýbl, Váša, Pelikán. Časem utrpěla knihovna škodu tím, že mnohé vypůjčené knihy
nebyly vráceny. Často se v poznamenání vyskytá slovo „schází". I zájem o knihovnu trpěl,
protože v ní bylo málo knih obsahu zábavného. Tu se postaral r.1868 kaplan Hoppe, aby byl
počet knih rozmnožen obsahem knih chuti lidu vyhovujícím. Z té příčiny zakoupil něco svazků a
sešitů zábavného čtení. Když převzal r.1869 správu knihovny P. Josef Puchta, zregistroval ji
znovu, dal mnoho knih svázati a opatřil nové knihy koupí od představeného kláštera na Skalce P.
Lichtblaua. P. Puchta se staral o to jak mohl, aby lid si zase uvykl čísti. Půjčoval knihy zdarma,
nabízel, nutil lidi do četby a měl výsledek. S radostí poznamenává, že v zimě 1868-69 se četlo
velmi pilně. Četlo 85 rodin, které přečetly 952 svazků. Za časů Puchtových 1870 byla knihovna
na výši své doby. Sám byl hrd na farní knihovnu a počítal ji mezi přednější venkovské knihovny.
Jsa vlastencem a milovníkem četby, těžce nesl, že tehdy v denních německých listech bylo
spíláno Čechům nevzdělanců a pod. Aby toto tvrzení vyvrátil a nactiutrhače o lepším přesvědčil,
dal Puchta podnět k myšlénce, jíž by mělo ono ostouzení býti smazáno. Na 29. stránce pamětní
knihy napsal svůj údiv nad urážkou, jaká se českému národu stala, takto:
,,Když nám českým Slovanům za blahodárné ery a panování liberálního ministerstva z lidu,
Giskra-Herbts, vídeňské politické listy neustále spílaly nevzdělanců, barbarů, surovců a t.pod. tu
vznikla ve mně myšlénka, že bychom mohli svým sprostým protivníkům, celý národ náš nad
míru urážejícím, oněm vídenským ,,kulturträgrům" nejdříve ústa zlolajícná zacpati, a spolu
veškerému světu dokonalý důkaz o vzdělanosti lidu česko-slovanského podati, kdyžbychom
statistickými daty dokázali, jaké množství knihoven se na venkově v zemích koruny české nalézá
a jak pilně jich náš lid užívá. Tento svůj náhled sdělil jsem písemně v květnu 1869 slavné redakci
deníku ,,Pokrok," vycházejícího u p. J. Skrejšovského v Praze a vyzval jsem ji, aby se pokusila o
to, ona statistická data o českých knihovnách sbírati. Pokud vím, neodpověděla mi redakce
Pokroku, co o tom mém náhledu soudí, avšak zdá se mi, že mu přece věnovala trochu pozornosti
a že snad nechtíc aneb nemohouc se pustiti do tak obšírné práce, jako jest sbírání a sestavování
statistických dat, upozornila na můj návrh administraci a redakci ,,Světozora", zábavného a
poučného illustrovaného týdeníku, vycházejícího v tiskárně p. Dra Skrejšovského .V č.7. r.1870
přinesl Světozor provolání ke všem správám knihoven, by laskavě zaslaly zprávy o stavu
knihoven jimi spravovaných do redakce Světozora. Samo sebou se rozumí, že neváhal jsem
tomuto provolání učinit zadost a proto již v č. 9. Světozora /v příloze/ nalézala se zpráva o naší
knihovně. Byla první ze všech ostatních."
Poslední zprávy o knihovně pocházejí z let 1876, kdy správu měl p. Stolovský. Rozšířil ji o spisy
Pravdovy a 28 jiných knih, které ze své vlastní knihovny daroval. Stolovský vyřadil knihy, jež
svým obsahem byly přístupny školní mládeži a daroval je nově zřízené knihovně školní.
Dospělým půjčoval knihy nadále zdarma.
|